Práce s soubory v Linux může být časově náročná, zvláště pokud jde o interakci s velkými objemy dat. Při tom přicházejí na řadu Wildcards nebo zástupné znaky, které ti pomohou efektivněji a rychleji navigovat a najít soubory. Tento průvodce ti ukáže různé typy zástupných znaků v Linuxu a vysvětlí, jak je v terminálu použít.
Hlavní poznatky
- Wildcards jsou speciální symboly, které zastupují jiné znaky a pomáhají zpřesnit dotazy.
- Nejčastějšími zástupnými znaky jsou hvězdička (*), otazník (?) a hranaté závorky ([]).
- Můžeš kombinovat zástupné znaky, aby ses dostal k přesnějším nebo obecnějším výsledkům vyhledávání.
Použití zástupných znaků v Linuxu
Zástupné znaky a jejich význam
Zástupné znaky jsou symboly, které se používají v příkazovém řádku k výběru skupin souborů nebo konkrétních souborů na základě jejich názvu. Typickým příkladem v terminálu je hvězdička (*), která zastupuje nula nebo více znaků.

Zobrazit všechny soubory se specifickým začátkem
Představ si, že chceš vypsat všechny soubory, které začínají písmenem „S“. To můžeš udělat následujícím příkazem:
Tento příkaz ti zobrazí všechny soubory, které začínají písmenem "S", následované libovolnými znaky.

Filtrujte soubory se specifickými koncovkami
Pokud chceš například vypsat všechny soubory, které končí na "A2", udělá to takto:
Tento příkaz ti zobrazí všechny soubory, které končí na „A2“, nezávisle na tom, zda končí s příponou jako.txt nebo.pdf.

Specifikovat řetězce se zástupnými znaky
Někdy potřebuješ specifikovanější vyhledávací dotaz. Řekněme, že chceš jen ty soubory, které začínají na "SO". Příkaz pro to vypadá takto:
Při tom se „SO“ kombinuje s libovolnými dalšími znaky, aby vrátilo filtrovaný seznam souborů.
Použití otazníku pro zástupné hledání
Otazník (?) zastupuje přesně jeden znak. Pokud hledáš soubor jako „TO“, můžeš také zadat toto:
Tento příkaz najde „TO“, stejně jako „TA“, „TB“ atd., protože otazník zastupuje libovolný znak.

Nejednoznačné řetězce
Pokud hledáš soubor, jehož název se skládá ze tří znaků, přičemž dva z nich jsou neznámé, můžeš použít otazník pro neznámé znaky:
Toto najde soubory jako „P1A3“, „P2A3“ atd.

Použití hranatých závorek
Pomocí hranatých závorek můžeš specifikovat oblasti nebo konkrétní znaky. Například, aby ses zobrazil pouze soubory, které uprostřed obsahují „E“, „N“ nebo „O“, můžeš použít následující příkaz:
Při tom systém hledá explicitně soubory, které začínají na „S“ a mají buď „E“ nebo „N“ jako druhé písmeno.
Kombinace zástupných znaků
Kombinace různých zástupných znaků ti může pomoci hledat ještě cíleněji. Například, abys zobrazil všechny soubory, které obsahují číslo mezi 1 a 3, vypadá příkaz takto:
Přitom je hvězdička použita jako zástupný znak pro libovolné znaky, zatímco závorky specifikují číslo mezi 1 a 3.

Filtrujte specifické znaky na začátku nebo na konci
Pokud chceš, aby výpis souborů zobrazoval pouze ty, které začínají číslem mezi 0 a 9, můžeš to provést takto:
Toto ti zobrazí všechny soubory, které začínají číslem.

Shrnutí – Jak fungují zástupné znaky v Linuxu
Chápání a implementace zástupných znaků v Linuxu je zásadní pro efektivní navigaci v souborové struktuře. Ať už hledáš konkrétní soubory, nebo chceš filtrovat skupiny, zástupné znaky ti umožňují cílenou práci s terminálem. Znalost různých zástupných znaků a jejich kombinací výrazně zvýší tvou produktivitu.
Často kladené otázky
Jak fungují zástupné znaky v Linuxu?Zástupné znaky jsou symboly, které se používají v příkazovém řádku k výběru konkrétních skupin souborů na základě jejich názvů.
Jaký je rozdíl mezi a?v zástupných znacích? Hvězdička (*) zastupuje nula nebo více znaků, zatímco otazník (?) zastupuje přesně jeden znak.
Mohu kombinovat zástupné znaky?Ano, zástupné znaky mohou být kombinovány k vytváření přesnějších nebo obecnějších dotazů.
Jak použít hranaté závorky v zástupných znacích?Hranaté závorky ti umožňují specifikovat určité znaky nebo oblasti znaků v dotazu.
Jsou zástupné znaky použitelné pouze na soubory?Ne, zástupné znaky lze také použít v příkazech pro přístup k adresářům nebo jiným terminálovým příkazům.